1. ಬಂಟುಗೆಯ್

    ♪ baṇṭugey
    1. (verb)
    2. to serve another as a servant.
  2. ಬಂಡುಗೆಯ್

    ♪ baṇḍugey
    1. (verb)
    2. = ಬಂಡೇಳು.
  3. ಭಂಡುಗೆಯ್

    ♪ bhaṇḍugey
    1. (verb)
    2. to speak derisively; to mock; to jeer; to scoff.